Od Žofie

Zdravím, čtenáři!

Nápad odstěhovat se do Spojeného království se v mé desetileté hlavě objevil přibližně v té době, kdy jsem dočítala třetí kapitolu Harryho Pottera. Původně jsem si myslela, že tam odjedu na chvilku na prázdniny, potkám prince Harryho, vezmu si ho a nastěhuju se k němu. Postupem času moje nápady jak se sem dostat začaly nabývat trochu reálnějších rozměrů a nakonec jsem tady skončila na magisterském studiu.

Takhle jsme tedy přišli k tomu, že se vám tu hlásím s první částí mého zahraničního sloupku. Princip je jednoduchý: já vám každý týden o něčem napíšu a vy si to můžete přečíst nebo nad tím obrátit oči v sloup a zavřít okno (ale doufám v první možnost).

V Londýně už se pohybuju zhruba šest měsíců a za tu dobu jsem zjistila, že všichni cizinci, kteří se sem přestěhují by měli mít takovou malou příručku přežití. Než jsem přijela do země Shakespeara a špatné hygieny, měla jsem pocit, že to tu celkem dobře znám. Několikrát jsem tu byla, jeden můj kamarád tady bydlí, četla jsem spoustu knih z tohohle prostředí. Záhy mi došlo, že návštěva není to samé co život. Koneckonců, plesnivou koupelnu můžete na letním táboře snášet dva týdny bez větší újmy na psychickém zdraví, ale když dojde na to, že byste ji měli používat každý den, není to nic moc.

Takže jsem tu příručku přežití vytvořila. Tady je pár tipů pro všechny, kteří plánují život na druhé straně průlivu LaManche:

1. Nepřepočítávejte peníze 

Pravidlo číslo jedna: hlavní a nejdůležitější. Ve chvíli, kdy začnete počítat, doberete se výsledku, že každé kafe, každá sklenička vody je asi tak dvakrát dražší než doma a za chvilku se z toho zblázníte. (I když je pravda, že na hubnutí je to ideální.)

2. Nečekejte, že k vám všichni budou milí 

O Angličanech se tvrdí, že jsou to gentlemani a že mají vybrané způsoby a suchý humor. Řekla bych, že to může být pravda všude jinde, ale Londýn je výjimka. Mám spolužačku ze severu Anglie, která si toho rozdílu všimla taky. Víte, jak v Brightonu každý cestující poděkuje řidiči autobusu při výstupu a jak ve všech malých anglických městech vás každý prodavač zná jménem při druhé návštěvě? Tak v Londýně se tohle neděje.

3. Nenechte se srazit autem 

Všichni si myslíme, že víme, že se tady jezdí vlevo a že si na to vždycky budeme dávat pozor. Nebudeme. Přijde den, kdy vás někdo bude muset stáhnout dozadu za bundu, protože na tenhle detail zapomenete. Mimochodem: je tu spousta přechodů u kterých nejsou semafory, jen blikající lampy. Pokud lampa bliká, znamená to, že můžete přejít a auta vás musejí pustit. Na to jsem přišla po šesti měsících života tady.

4. Všude s sebou noste náplasti 

I ty nejlepší, nejpohodlnější, nejkvalitnější boty vás dokážou otlačit ještě než dojdete z Russell Square do Soho.

5. Nebydlete s Angličanem 

Jen pokud by byl opravdu sexy. Nebo pokud vás vychovali uprostřed pralesa.

6. Nenechte se nachytat 

Vždycky, když si myslíte, že už vás nemůže nic překvapit, Londýn přijde s nějakou novou peckou, kterou vám vezme vítr z plachet. Mějte záložní plán na všechno. Jestliže vám CityMapper ukazuje nejrychlejší trasu, nezatracujte hned všechny ostatní. Jestliže si plánujete dát ke snídani croissant z Lidlu, vymyslete si i druhou variantu. Prostě, kromě plánu A. mějte i B. A nejlépe i C. a D.

7. Najděte si únik 

Město je únavné, lidí je tu hrozně moc a život je hektický. Je tedy naprosto nezbytné najít si místo nebo činnost, u které můžete vypustit hlavu a načerpat síly.

8. Nakupujte u pouličních prodavačů zeleniny 

Je to levnější, čerstvější a může se stát, že si pokecáte ve své rodné řeči.

9. Nevzdávejte to 

Přijdou dny (a nebude to tak dlouho po příjezdu), kdy budete mít chuť si sbalit věci a nasednout na první letadlo zpátky domů. V takovém případě aplikujte tip číslo sedm a klidně dýchejte.

Jsem si jistá, že tenhle seznam budu postupně obměňovat. Když na něco přijdu do příštího týdne, budu vás informovat ve svém dalším článku. Pokud mě mezitím nesrazí auto nebo pokud mě neodvezou do blázince kvůli psychóze způsobené trvalým nedostatkem čistoty.

Mějte se,

Z.